Moratorium je v právním kontextu chápáno jako dočasné zastavení nebo odklad některých právních povinností. V kontextu českého insolvenčního práva, moratorium umožňuje dlužníkovi získat dočasnou ochranu před věřiteli, kteří by jinak mohli usilovat o uspokojení svých pohledávek. Pokud by někdo z věřitelů podal na dlužníka insolvenční návrh, došlo by tak k odstartování insolvenčního řízení bez řádné přípravy ze strany dlužníka. V takovém případě hrozí v souvislosti s úpadkem nejvíce rizik statutárním a dalším osobám.
Procesní získání moratoria
Získání moratoria v českém insolvenčním právu vyžaduje podání návrhu na povolení moratoria k soudu. Návrh musí obsahovat důkaz o tom, že dlužník je
v ohrožení insolvencí, ale zároveň je schopen do budoucna uspokojit své závazky. Podstatnou součástí procesu je také souhlas věřitelů. Moratorium může být povoleno, pokud jej schválí věřitelé, jejichž pohledávky představují více než polovinu dlužníkových závazků. Pokud soud návrh schválí, moratorium je vyhlášeno na dobu 3 měsíců, které mohou být v odůvodněných případech prodlouženy o dalších 30 dní.
Povinnosti a omezení během moratoria
Během moratoria nesmí dlužník bez souhlasu soudu nakládat s majetkem mimo běžný rozsah svého podnikání nebo jiné hospodářské činnosti. Je povinen vést oddělenou evidenci o závazcích, které vznikly po vyhlášení moratoria. Dlužník je také povinen průběžně informovat soud a věřitele o své ekonomické situaci
a o krocích k nápravě. Dlužník může např. hradit závazky do 30 dní od vyhlášení moratoria (pozor dle data DUZP! ne splatnosti).
Dopady moratoria
Moratorium poskytuje dlužníkovi časový prostor k restrukturalizaci svých závazků a k hledání řešení své finanční situace, nejčastěji se však jedná o získání času na přípravu konkrétní strategie pro následující způsoby řešení úpadku – přípravu reorganizace nebo konkurzu. Avšak věřitelé jsou během moratoria omezeni
v možnostech uspokojování svých pohledávek. Vyhlášení moratoria v rámci insolvenčního řízení má několik klíčových dopadů na věřitele:
- Omezení vymáhání dluhů: Během období moratoria jsou věřitelé omezeni ve vymáhání svých pohledávek vůči dlužníkovi. To znamená, že věřitelé nemohou iniciovat nebo pokračovat v soudních řízeních proti dlužníkovi s cílem uspokojit své pohledávky.
- Povinnost pokračovat v dodávkách: Některé skupiny věřitelů, konkrétně dodavatelé energií, tepla, vody, plynu, telekomunikací a dalších podobných služeb, jsou během moratoria povinny pokračovat v poskytování svých služeb, i když dlužník již má u nich dluh. Dlužník je ale povinen řádně a včas platit za nové dodávky. Neschopnost dlužníka zaplatit za nové dodávky může vést k právním důsledkům.
- Zastavení úroků a sankcí: Během moratoria jsou také zastaveny veškeré úroky a sankce z dluhů, které věřitelé vymáhají. To znamená, že dluh dlužníka se během tohoto období nemůže dále zvyšovat.
- Transparentnost a komunikace: Dlužník je během moratoria povinen průběžně informovat věřitele o své ekonomické situaci a o krocích k nápravě. To může poskytnout věřitelům určitou míru transparentnosti a ujistit je, že dlužník aktivně pracuje na řešení své finanční situace.
- Očekávání návratnosti: Věřitelé také mohou očekávat, že pokud se dlužníkovi podaří úspěšně restrukturalizovat své dluhy a zlepšit svou finanční situaci, budou schopni získat zpět větší část svých pohledávek, než by bylo možné v případě okamžitého prodeje majetku dlužníka.
Moratorium je v českém právním systému důležitým nástrojem pro podniky či jednotlivce, kteří se dostanou do finančních obtíží. Proces získání a podmínky moratoria jsou však striktně regulovány a vyžadují souhlas většiny věřitelů. Přestože moratorium poskytuje dlužníkovi dočasnou ochranu, nesmí během něj provádět některé činnosti bez souhlasu soudu. Rovněž musí vést transparentní evidenci a průběžně informovat soud a věřitele o své ekonomické situaci a plánu nápravy.